Ve své kůži: Příběh přátelství mezi módou a medicínou

Někdy v životě potkáte lidi, kteří vás přirozeně doplňují. Vnímají svět podobně, i když stojí na opačných stranách profesního spektra.

Pro mě je takovým setkáním přátelství s profesorkou Jiřinou Bartůňkovou, ženou, která rozumí tělu i duši stejně citlivě, jako já látce a střihu. Obě máme rády přesnost, přirozenost a harmonii. Věříme, že člověk je středem všeho a že krása i zdraví začínají uvnitř.

Já Jiřině pomáhám oblékat se do barev, tvarů a proporcí, v nichž se cítí sama sebou, a ona řídí vše tak, abych byla zdravá a mé tělo se cítilo v rovnováze.
Obě víme, že když jsme „usazeny ve své kůži“, všechno kolem nás má správný rytmus.

Dvě cesty, jeden princip

Prof. Bartůňková je zakladatelkou a byla dlouholetou přednostkou Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole. Celý profesní život zasvětila hledání rovnováhy v lidském organismu. Já se o stejnou rovnováhu snažím zvenčí – prostřednictvím stylu, látek, barev a tvarů.

Je fascinující, jak se naše světy prolínají. Ona v bílém plášti, já s jehlou a nití. Obě hledáme cestu, jak vše nastavit tak, aby se člověk cítil dobře.
Naše setkání bylo osudové. Poznaly jsme se před více než třiceti lety, když mi zachránila život tím, že jako jediná lékařka z celého týmu odborníků rozpoznala mé autoimunitní onemocnění, pojmenovala ho a našla léčbu, která mě vrátila zpět do života.

Od té chvíle nás nespojovalo jen mé znovu se vracející zdraví a následná vděčnost, ale i opravdové přátelství. Dnes jsme si blízké jako rodina. Mluvíme spolu o módě i o životě, o zdraví i o emocích, které se tak často promítají do toho, jak vypadáme a jak se cítíme.

Moje cesta

Móda je pro mě dialog. Nikdy to nebyla jen práce, ale způsob, jak se propojovat s druhými.
Každý model, který vytvářím, je jako rozhovor s člověkem o tom, kým je, co má rád, jak se chce cítit a jakou formou chce působit na své okolí.

V mém ateliéru v Lucerně vítám ženy, které hledají svůj styl, ale především samy sebe v komplexní podobě.

Ráda cestuji, protože cestování mě inspiruje. Prezentovala jsem své kolekce v New Yorku, Las Vegas, Salcburku, Mnichově, Washingtonu D.C., ale také na MBPFW v Praze či na Fashion Live v Bratislavě. Každé město mě obohatilo o jinou energii – někde jsem objevila novou barvu, jinde rytmus, jinde odvahu.

Ať jsem ale kdekoliv, vždy se vracím s jedním pocitem: všechno, co tvořím, musí mít svou vlastní duši. Miluji poctivé řemeslo. Oblečení má člověku pomáhat, nikoliv ho přetvářet. Tvořím modely, které jsou nositelné, ženské, praktické, ale samozřejmě i originální.

Jiřinina rovnováha

Jiřina našla svůj směr už během studií. Vždy ji přitahovala klinická práce, která spojuje vědu s člověkem. Jako studentka působila na Ústavu mikrobiologie, kde se poprvé setkala s experimentální imunologií. Později nastoupila na oddělení klinické imunologie Všeobecné fakultní nemocnice u profesorky Fučíkové – ženy, kterou dodnes považuje za svůj velký vzor.

Už tehdy pracovala v laboratoři a absolvovala odborné stáže ve Francii a Švýcarsku, kde pochopila, že skutečná medicína není jen o vědě, ale i o empatii a porozumění.

Dnes je profesorkou, vede výzkumné projekty, píše učebnice, a přitom zůstává neuvěřitelně lidská. Když mluví o své práci, cítím v jejím hlase stejný zápal, jaký mám já při tvorbě – jen vyjádřený jinými prostředky.

Obě víme, že nejde o výkon, ale o hloubku.

Její životní motto zní:
„Dobrý den je základem celého životního štěstí.“
A to je věta, kterou bych si klidně mohla vyvěsit i na dveře svého ateliéru.

Den, kdy se radovala celá země

Letos, 28. října, byl pro nás obě mimořádný den. Prezident republiky udělil prof. MUDr. Jiřině Bartůňkové, DrSc., medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví. Toto ocenění je uznáním její celoživotní práce, výzkumu a přínosu klinické imunologii.

Měla jsem tu čest a radost navrhnout a realizovat šaty, ve kterých si toto ocenění přebírala. Byla jsem nesmírně pyšná, že jsem mohla být alespoň symbolicky součástí tohoto velkého okamžiku. Celý proces tvorby byl pro mě projevem mého osobního ocenění našeho společného přátelství a zároveň obdivu k tomu, co během své profesní kariéry vykonala pro rozvoj medicíny.

Vidět ji tam klidnou, vyrovnanou, s jistotou a s jiskrou v očích bylo pro mě potvrzením, že když člověk dělá svou práci s láskou, svět to pozná a ocení.

Ve své kůži

Při našich společných setkáních je humorné pozorovat, jak moc se lišíme, jak jsme každá jiná, ale zároveň jak se můžeme navzájem doplňovat.
Obě máme rády dobré jídlo – já mořské plody, ona kvalitní sýr. Obě se učíme zpomalovat, obě hledáme způsob, jak získat více času pro sebe a pro své blízké… Ale obě jsme top profesionálky ve svých oborech – a to je nejspíš důvod našeho kvalitního doplňování a propojení!

Víme, že být „usazena ve své kůži“ neznamená jen hezky vypadat. Znamená to být v souladu sama se sebou. Umět se zastavit, dýchat a být vděčná.
Protože jen když jsme v rovnováze, dokážeme kolem sebe tvořit krásu – ať už v laboratoři, nebo v ateliéru.